zpět na výpis příspěvků

SERIÁL: Krůček po krůčku k dokonalosti (2.část)

SERIÁL: Krůček po krůčku k dokonalosti (2.část) titulní obrázek

V první části seriálu jsme se pokusili identifikovat a rozlišit různé typy trenérských rolí. V následujících řádcích nám Vibeke Toft představí variabilní metody učení, které můžou trenéři při výuce svých svěřenců aplikovat do praxe. 

Ještě před tím, než se do výše zmíněné kvalifikace pustíme, měli bychom si uvědomit, že emoční potřeby a touhy jsou ty, které řídí lidské chování. 

Vědomí o tom, jak trenéř může snížit nebo posilnit sebevědomí svého studenta a podmínit tím jeho schopnost stát se lepším tanečníkem, je skutečně rozhodující.

 

Klasifikace metod učení:

 

Příkazový styl 

Založený na předpokladu trenéra jako toho, kdo disponuje znalostmi a žáka, který naopak mnoho zkušeností nemá. Výuka je rychlá a spočívá v předávání již nabitých trenérových vědomostí žákovi. Nevýhodou je, že tahle metoda učení nezahrnuje nové objevování.

 

Styl objevování s již známým výsledkem

Trenér zná odpověď a navádí k ní svého žáka doptáváním se. Žák pociťuje radost z nalezení odpovědi vlastní hlavou a trenér během toho svého svěřence více poznává. Rovněž ani tato metoda nezahrnuje objevování nových souvislostí (důvodem je trenérova znalost odpovědi), ale na druhé straně učí žáka nezávislosti a svébytnosti.

 

Styl objevování s neznámým výsledkem

Trenér objevuje spolu se svým svěřencem. Charakteristickým znakem tyhle metody je žákova samostatnost - učí se nezávislosti na trenérovi. Žák nabývá nových vědomostí a často sám přichází k doposud neznámým objevům.

 

Self Check (Samočinná kontrola)

Trenér při výuce vyžaduje zpětnou vazbu a tím podmiňuje žákův růst: Jak se při dělání daného pohybu (akce) cítíš? Jak bys zdokonalil tenhle krok?

Metoda samočinné kontroly je založena na faktu, že každý tanečník se v pohybu, figuře nebo při trénování mechanických principů cíti alespoň trochu jinak. Učitel prostřednictvím self checku více poznává svého svěřence.

 

(!)

Nejen metody výuky umíme kategorizovat. Rovněž i způsoby, kterými trenér žákovi předává informace, se liší. Některým studentům nejvíce vyhovuje vizuální způsob získávání informací (trenér ukáže, žák zopakuje), jiným přímý dotek (učitel žáka napraví v pohybu, v chybném postavení), další si pohyb potřebují vizualizovat a jiným stačí pouhé slovní vysvětlení.

 

Několik užitečných poznatků na závěr:

 

Není potřeba zvolit si jeden samostatný styl z výše uvedených. Kouzlo spočívá v umění jejich kombinace.

Učení není jenom o hodnocení (dobré nebo špatné). Je to o inspiraci, kreativitě, interpretaci...

O budování vztahu mezi žákem a trenérem, o cestě k jejich vzájemnému porozumění, respektu, úctě a komunikaci. Je to o způsobu hledání funkčních řešení problémů.

Úlohou žáka je naslouchat, doptávát se a zkoušet, úlohou trenéra zase věnovat svému svěřenci plnou pozornost. A taky dopřát mu pocit, že peníze, které do lekce investoval, za to opravdu stály.

 

...pokračování příště
12.11.2018 13:59 Vibeke Toft - wdced.com, Překlad: Zuzana Sedmáková